Poníci

29.1.2023
Kyťule dostává příkrm. Vypadá šťastně.
Při úklidu ohrádky jí návštěva brutálně vyhrožovala: „jestli se na mě budeš tvářit takhle odporně, tak najdu hřbílko a celou tě vyčistím!“ 😀

Limo má hrůzu z předmětů v ruce. Moje ambice „dotknu se rašplí kopyta“ se změnily na „dotknu se poníka, když budu v druhé ruce na druhé straně člověka daleko od poníka držet rašpli“. Takže plán je v následujících dnech chodit do ohrádky s čímkoli divným a dělat běžné cvičení tak.
Jeho projev je dost nepředvídatelný, občas se tváří, že je nad věcí a všechno je vpohoděěě, ale pak se zničehonic zase přepne do „ke mně se ani nepřiblížíš“ a je vymalováno. Přesto se ale celkově civilizuje a věřím, že zvládneme celkem brzo i očkování, odběr krve a čipování. Naše vetka ostatně prý má foukačku… 😀

25.1.2023
Kytce přijela paní doktorka! Bříško ohodnotila jako „strašné“, bouli na zádech taky a zuby snad dokonce „příšerné“. Oproti tomu srst jako „adekvátní výživovému stavu“. Svým způsobem mě to potěšilo – existuje šance, že jsou zuby základní přičinou jejího stavu a jejich úpravou se to zlepší… A samozřejmě to neznamená, že cushinga nemá, ale je tu jistá šance…
Vzaly se krve, uvidíme.

Limo: Dlouhá, dlouhá a těžká lekce.
Situace byla složitá – ten den se už odvážil čuchnout si k veterinářce a sníst od ní granuli, ale pak musel uprchnout na druhou stranu Ky´tule.
Navíc jsem Kytku pustila ven z ohrádky ke kyblíčku, který ona snědla a opustila a začala se vzdalovat – a Limo to registroval, ale i tak zůstal v lekci (wow!).
Ukázala jsem mu target – není to dobře vidět, ale ani jednou se ho nedotkl – to má ještě čas.
Dost to tlačím „na výkon“, chtěla bych, aby byl co nejdřív aspoň základně ošetřitelný – je to na tom vidět, určitě to není absolutně dobře. (Ale ušla jsem hodně dlouhou cestu, před lety by ten tlak na více, lépe a dál byl ještě násobně větší, myslím…)
Je skvělé, že se fakt snaží na mě nešlápnout, když prchá.

23.1.2023
Zdá se, že Poník/Limoška/Aga má pocit, že je můj. Sice je děsivé, když soused řeže věci a občas něco upadne a udělá ránu, ale po poskočení a odběhnutí se zvládá vrátit a pokračovat.
Zvedání předních nožiček je na pochvalu, u zadních zatím ani jeden moc nevíme, jak na tom jsme.
Pustila jsem je na chvíli na malý trek, ale pak šli zpátky do vězení. 🙂

Popis není dostupný.
Popis není dostupný.

17.1.2023
Chočím pořád podobným způsobem, hojně používám „rozhazování jídla“ po zemi, kdy čmuchání a žvýkání uklidňuje – mým cílem je především vybudovat pozitivní asociaci se mnou (a časem lidmi obecně), kdy lidská přítomnost znamená pohodu, klid a něco dobrého. Bez tohoto nastavení v podstatě nejde (resp. nechci) trénovat – trénink je proces, kdy se učíme nové věci a dějí se i věci v okolí, které můžou být náročné – potřebuju už mít vybudovaný stav „je nám spolu dobře“, aby výsledkem nepovedené tréninkové lekce nebylo „už tě nechci ani vidět“. 🙂 Nedávno jsem při online studiu zmiňovala, že „pokud nepovedený trénink vypadá tak, že kůň uvolněně stojí a cítí se skvěle, je to vlastně perfektní… když si představíme, jak by to mohlo vypadat jinak“.
Povedlo se mi zvednout Poní kopýtka, úprava je žádoucí ASAP, uvidíme, jak se bude dařit… Protože když jsem ho o minutu později pohladila po krku, odskočil dva metry daleko a už se nepřiblížil.

14.1.2023 – Chočení poníků, díl druhý:
Mezitím proběhlo několik dalších podobných akcí – prostě přijdu, trousím jídlo a obtěžuju, odejdu. Ve tmě je situace násobně horší, jak člověk není vidět, je nebezpečnější. Ponyny nefunguje úplně koňovitě, taková ta klasická „řeč těla“ mu přijde spíš jako podvod. Zdá se, že po prvotním otřesu po cestě si vzpomněl na nějaké R+ lekce, které kdysi absolvoval – jupijou!
(Zároveň je to hezký důkaz toho, že cokoli koně naučíte se může v budoucnu hodit 🙂 )
Zkusila jsem vzít Kytku mimo ohradu, jednak aby se trošinku prošla, jednak abych zjistila, co na to Poník řekne. Reagoval očekávatelně, běhal a řehtal, ale ne úplně dramaticky, ohradu respektoval. Uvidíme, co s tím zvládneme, je fajn, že je to vůbec možné, budu se to ale snažit nezneužívat.

Chočení poníků, díl první:

13.1.2023
Seznamte se: Poník beze jména, nejasného věku i původu. Hlavní cíl? Psychicky spokojenější poník.Současný stav? Před přesunem k nám zvládal něžné zacházení se spoustou mrkve, dokázal opustit ohrádku a dojít na jízdárnu, kde absolvoval v roce 2021 několik pozitivkových lekcí, uměl zvedat nohy a plus minus chodit na ohlávce – všechno ovšem v režimu „zacházejte s ním fakt hezky“. Zvládal zůstat v ohrádce, když ji kolegyně opustila, ale stres mu to dělalo zjevný.Po přesunu se drží od lidí dál, první den přišel pro mrkev, kterou snědl a uskočil, sáhnout na sebe rozhodně nikoho nenechá. Nebojuje, neprojevuje žádnou agresivitu, ale v případě přepadení by se pravděpodobně snažil prchnout všemi směry a všemi možnými způsoby (včetně směru nahoru, tedy). Ve tmě je to ještě horší. Plán? Ochočit, vychovat, naučit co nejvíc věcí. A stejně jako u Kytky – nepřijde mi to tak úplně chytré, ale když už se nám to stalo, budeme se snažit být všichni co nejspoňopokojenější!

Může jít o obrázek koni a venkovnímu

12.1.2023
Seznamte se: Kytička, dle průkazu 20 let. Hlavní cíl? Fyzicky spokojenější poník. Současný stav? Velké bříško, ale hmatná žebra, žádná svalová hmota ani tuk, nejasný stav zubů, záhadná boule na zádech.Plán? Veterinář, konzultace, postupně všechno (krve, koprologie, sono, odčervení, zuby, kopyta, fyzio, krmná dávka, rehabilitační trénink).Jako bonus prý občas žere děti… Tahle část spadá spíš do kategorie „psychicky spokojenější poník“ a stejně nesázím na 100% úspěch – ale jednak chci, aby měla děti ráda, což jsme začali večerním rozhovorem o tom, kdo má kratší nožičky a kdo už nevyroste, jednak bych ji chtěla dát k dospozici jiné nástroje (odchod, repertoár vhodných chování zastavujících situaci…).Nepřijde mi to tak úplně chytré, ale když už se nám to stalo, budeme se snažit být všichni co nejspoňopokojenější.

Může jít o obrázek koni a venkovnímu

11.1.2023
Začala jsem zkoumat psychickou a fyzickou stránku Kytky:

10.1.2023 – Větší poník se odmítá k lidem přiblížit (co kdyby mě zas někam vezli?!). Menší poník se tváří střídavě přátelsky i na děti, střídavě vypadá jako drak bez uší.

8.1.2023 – Poníci přijeli. Větší poník má větší klaustrofobii, než si myslel. Menší poník má ještě méně tuku a svalové hmoty, než jsem si myslela já.