Kůň je přítel

Zelindí deníček 2020

5.5.

Lehací pokus o freeshaping nebo freeshapingový pokus o lehání, rozepsaný zde 🙂
https://youtu.be/vrl6N_TCkE0

3.5.

Po deseti kilometrech na Hnědý přesedám na Zelindu. Slyším nějakou takovou tu hubenou terénní motorku, a fakt, po chvilce ťapání lesní cestou se vynořuje proti nám. Zastavujeme. Zvažuju sesednutí, ale on taky zastavuje a vypíná motor. Procházíme, zdravím a děkuju, usmívá se. Nechá nás projít, trochu čekám, jestli budeme mít všichni raketový start, ale jdeme a nic… a nic… Ujdeme asi 200 metrů, odměňuju, jdeme dál a až po chvíli slyším, že nastartoval a jede dál.
Je snadné budovat v koních dobrý vztah k motorovým vozidlům, když mají takové řidiče!
Děkuji 🙂

16.4.

Takže… jak je to s tím „budeš pamlskovat navždy a bez pamlsku neudělá ani krok?“

Je to tak, že když něco učím (a do toho spadá i vylepšování), potřebuju nějaké POSÍLENÍ. Buď pozitivní (u nás většinou odměna granulí vojtěšky nebo čímkoli jiným, co kůň chce) nebo negativní (tedy působení nějakou nepříjemností, která zmizí když kůň provede požadované chování v požadované kvalitě… o tom, jestli je to nepříjemnost, rozhoduje kůň a historie učení, ne my, ne síla pomůcky…).

A já se přiznám, že mám se Zelindou hrozně málo HOTOVÝCH věcí. Vlastně mi to nepřijde až tak divné, bude jí pět, je remonta, ještě tak tři roky se bude učit a chystat a pak možná bude hotový jezdecký kůň. To znamená, že absolvuje ovldatelná závody ve všech chodech, bude schopná se inteligentně pohybovat v lotu koní, bude schopná základních drezurních prvků a když se hecnu někdy, tak přeleze třeba metrovou překážku (dost možná se nehecnu, protože u nás jezdečtí koně když je ideální povrch jdou na půl hodiny cválat, místo nacvičování králičího hopu… navíc ke skákání fakt nikdo z nich nemá vlohy 🙂. Mít jízdárnu s krásným povrchem, skáčou! ). Bude schopná cestovat v přepravníku sama a bude u toho šťastná. Bude schopná se mnou třeba pět minut plynule pracovat ze země tak, že to pro ni bude prospěšné (! – tzn. že kvalita prováděných prvků nebude v „nějak běží a nějak zastavuje a nějak couvá a nějak de šikmo“, ale bude umět chodit rovně, korektně se ohnout, bude na obě strany stejně úžasná, prostě… ó. Zatím se často potácíme jako opilci cestou domů a já u toho hrdě vykřikuju, že to je dovnitř plec 😀 )

5.3.

Zelindí druhá samostatná vyjížďka. Teda, no, „vyjížďka“. 🙂 Vezla jsem se dvakrát čtyři minuty. Jednou jsme pět kroků klusaly. 😀

4.3.
Diagnostikovala jsem si nemoc. Jmenuje se „Tohle ještě neumím, to se chci naučit.“ Jsem zvědavá, co ze všech těch projektů dotáhnu do konce… Momentálně milujeme práci na dlouhých otěžích. Ona to není úplná blbost – vzhledem k tomu, že souběžně začínám jezdit, to smysl dává, bude pro ni zřetelnější co chci a bude umět chodit přede mnou a bude se gymnastikovat a… prostě se to chci naučit. 😀 A občas dokonce připnu ty otěže, viz. foto!

29.2.

Když začínáme s prací na dlouhých otěžích bez oteží…
Když se kůň naučí vyrážet jen tak dopředu…
Když ztratíme kontakt, ehm, „přilnutí zadku k ruce“…
tak si to prostě opravíme. třeba takhle. ??

25.2.

Vězení! A prý to celkem jde, takže možná bude možné jezdit i na akce kde musí být koně v boxech!

21.2.

První samostaná „vyjížďka“!
Měla na sobě sedlo, venku jsme byly 15 minut, vezla jsem se 8 minut. Krokem. Ale stejně, žejo 😀
(Jo, a v ohradě hystericky kvičely zbylé tři grácie, že chtějí jít taky a byly celou dobu slyšet. Prý totální nezájem 😀 )
Poprvé jsme jely mírně z kopce (no, člověk by si skoro nevšml, že je to z kopce, ale jí se to fakt rozjíždí, takže dost přesně vím).
Za poslední měsíc se snažím aspoň třikrát týdně v terénu jet, běžně s sebou máme druhého koně který rozličnými způsoby spolupracuje (odchází domů, cválá kolem nás, vrhá ksichty…). Jezdím kolem pěti minut, někdy dvakrát.
Jednou jsme přejely otevřený prostor (moc se mi do toho nechce, když vidím, co tam tvoří beze mě). Kdyby byl druhý kůň nějak… stabilizovaný…šlo by to líp. 😀
Kývnutí hlavy (v kombinaci s přicouvnutím, ale ne nutně) zavádíme jako „slez, prosím“.
Občas kousek naklušeme. Uvidíme, co letošní rok přinese 🙂

10.2.

Nebyla jsem vždycky úplně přesvědčená, že to klapne. Není to hotové, vlastně je to jen začátek… Děkuji vám, že v tom jste se mnou!
https://youtu.be/GGO4R6Jjpgo

8.2.

Co to bude? Práce na dlouhých otěžích. Teď je to asi… práce před dlouhými otěžemi před člověkem?

4.2.

Sněží, občas vodorovně – no a co?
J: Trénink je základní součást dobré péče o zvíře!
Z: Jdi se bodnout, sněží, fouká, kolem lítá šílený pes a já jdu jíst seno!
???

31.1.

Ona mě fakt furt vozí! Potřetí tento týden, cca 2x4minuty, krokem lesem! Dneska s druhým koněm na laně, který občas cválal a já pokřikovala ať toho okamžitě nechá a Zelinda prostě ťape!
Oteplení o 10°C, vichr, všechno lítá… Zelinda ťape.

27.1.

Jupijajeeee, aneb zimní příprava, aneb Zelinda maká! A bojí se věcí a zvládá kolem nich jít!
A nasedla jsem poprvé přes třmen, v rámci zoufalství, prý se to neřeší!
Jen nevim, proč ta druhá obluda momentem mého nasednutí na Oslindu začne koulet očima a šířit paniku…

25.1.

Procházka. Druhý kůň ma svého člověka, který mě jen tak uprostřed louky nahodí na Zelindu a jen tak si jezdíme!
Zatáčení doprava neproběhlo, kdybych to nutně potřebovala, tak by šla otočit do daného směru v zastavení, ale nebyl důvod.
Pak mě vezla ještě kus v lese.
Jo, občas ma výhody venčit kone ve dvou… Děkuji 🙂

22.1.

Popojíždíme po cvičáku, občas. Vylepšujeme nasedací náladu.
Když chceme obě zatočit, zatočíme krásně. ( 😀 )
Nadchl mě konec – tam normálně bývá končící prkno, teď je tam jen sníh, ale je to TO MÍSTO. Roztomilé.
Má za sebou 13 mini lekcí na rozlišení levá-pravá, mám pocit, že začíná něco tušit. Mezi jednotlivými lekcemi byly někdy fakt dlouhé přestávky (týden-dva), takže to rozhodně není tak efektivní jak by mohlo být.
https://youtu.be/Nv7TNx7BM2E

6.1.2020

hohoho 😀
(ano, tohle je zahlcování prostoru balastem, ale zároveň je to zachycení ježdění mimo ohradu a přitom ne v lese, což zatím moc neděláme)
https://youtu.be/Jb4UBJqDXxU